Vienna photo diary | day 2

Jak pokračoval náš výlet do Vídně v neděli? Vstaly jsme si jako princezny bez budíku, prostě až se nám chtělo, nachystaly jsme se, a protože jsme nebydlely na hotelu, ale měly jsme jen pronajaté apartmá a žádné koupené jídlo, vyrazily jsme bez snídaně hladové přímo do města.


Prošly jsme Stephanplatz a vlastně celé centrum Vídně, až jsme usoudily, že máme jako už vážně hlad a hodilo by se něco sníst. Měla jsem vybranou restauraci Motto am Fluss, kde se najíte na terase přímo u Donaukanal. No, najíte... my se teda nenajedly. Neměly jsme vytvořenou rezervaci a zrovna asi zřejmě všichni chtěli jíst u vody nebo co, takže jsme si nesedly a když už se nějaký stůl uvolnil, číšníci tam okamžitě daly rezervaci. Pokud se tam vydáte, zavolejte si tam určitě předem, jinak nemáte šanci.

Potom jsme ještě chvíli bloudily uličkami Vídně, kde bychom se tak mohly najíst, až jsme cestou autem k Belvedere narazily na T.G.I. Fridays. Tady jsme se konečně nadlábly a poté odtud odkoulely k nádhernému zámku. Belvedere je jedním slovem prostě nádherný, upravený, čistý a určitě je to jedno z vídeňských must-see. Po dlouhé procházce po celém komplexu jsme zpět nasedly do auta a jely směr Prater.

Při hledání vhodného místa k parkování jsem ještě zvládla mírně zlomit narázník (ale rána to byla, jako bych ho urvala rovnou celý), načež jeden místní kolemjdoucí pán poznamenal "das war laut", aby mi zřejmě dal najevo, že už vážně možná budu potřebovat dioptrické brýle. (Jako by toho k té pokutě za parkování bylo málo.) Tím pro mě hledání místa bez parkovného skončilo a auto jsme za pár euro nechaly přímo na parkovišti u zábavního parku. Tam jsem se snažila Maky vytáhnout ještě na obří práterské kolo, ale po tom vydatném obědě jsem neuspěla. Nakonec už jsme byly obě tak unavené, že jsme usoudily, že je čas jet domů.

Nestihly jsme muzeum MAK, Butterfly House ani Hundertwassehaus, ale co. Ve Vídni jsem určitě nebyla naposled a mimo to, abych opravdu viděla vše, co bych chtěla ve Vídni vidět, potřebovala bych tam být tak měsíc.

Tak zase někdy ahoj, krásná dámo, bylo nám s tebou nádherně.

OPEN